Zatírání patří mezi výrazné současné trendy v práci s cihlovou fasádou. Zatíraná vrstva vytváří přirozeně patinovaný vzhled, který fasádě dodává hloubku, ležérnost a neformální venkovský charakter.
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Zatírání patří mezi výrazné současné trendy v práci s cihlovou fasádou. Zatíraná vrstva vytváří přirozeně patinovaný vzhled, který fasádě dodává hloubku, ležérnost a neformální venkovský charakter.
Pačokování, šlemování (schlämmen) či zatírání cihlové fasády označuje způsob povrchového zpracování, při němž se řídká minerální hmota(spárovací směs) nenanáší pouze do spár, ale záměrně se roztírá i přes líc cihel/cihlových pásků nebo kamenů.
Na povrchu zdiva tak vzniká jemný, polotransparentní závoj, který sjednocuje barevnost fasády, částečně překrývá nepravidelnosti a zároveň nechává prosvítat strukturu i původní charakter cihelného materiálu.
Výsledkem není dokonale čistá cihlová skladba, ale vrstevnatější a přirozeně patinovaný povrch, často vyžadovaný při rekonstrukcích historických objektů. Tato technika navazuje na starší způsoby úprav zdiva, kdy se cihla chránila vápennou či maltovou vrstvou.
V současné architektuře se však pačokování používá především jako vědomý výrazový prostředek, který fasádě dodává hloubku, ležérnost a neformální venkovský charakter.


Dříve měla tato úprava kromě estetického účinku především praktický rozměr. Minerální vrstva pomáhala chránit otevřenější póry cihel před povětrností, mrazem a deštěm, přitom však zůstala difuzně otevřená, aby umožnila konstrukci přirozeně pracovat s vlhkostí. Díky dnešní kvalitě lícových cihel a cihlových pásků není třeba dodatečné ochrany před povětrnostními vlivy a pačokování zůstalo estetickým prvkem odkazujícím na minulost.
Pačokování dobře známe při řešení rekonstrukcí, kdy se pod dohledem památkářů obnovují historické objekty, často z kamene. Příkladem může být například zdařila rekonstrukce hradu Helfštýn, kde se právě původní kamenného zdivo zatíralo vápennou maltou.
V poslední době ale vnímáme, že se tato technika vrací a stále častěji se na nás obrací architekti, se kterými tuto úpravu řešíme na projektech novostaveb. Pro moderní architekturu se jedná o zajímavou metodu, která umožňuje s cihlovým obkladem pracovat jinak než tradičním způsobem: potlačuje pravidelnost spárořezu, změkčuje kontrast mezi páskem a spárou a dodává fasádě přirozenou patinu.
Realizací s tímto typem povrchové úpravy máme hotových několik:
Jak je z realizovaných ukázek zřejmé, možností, jak pačokování uchopit, je více a každý způsob a intenzita přináší vzhledově různé výsledky. Míra zatření, způsob finálního setření i případné následné přebroušení mají zásadní vliv na výsledný charakter stavby. Povrch může působit výrazně rustikálně, jemně zaprášeně, sjednoceně až téměř monochromaticky, nebo naopak nechat více vystoupit kresbu jednotlivých cihel. Rozdíl také vytváří použitý odstín a zrnitost spárovací malty.
Pokud se ptáte, jaké cihly či pásky použít, možná vás překvapíme – můžete použít jakékoliv. Každá struktura a barva budou vytvářet jiný vzhled a jiný efekt. Rádi doporučíme osvědčené materiály, které jsme na realizovaných projektech použili. Náhledy produktů, které doporučujeme, najdete níže.
Na projektu Smíchov City i Jindřišská 28 byl použit ražený cihlový pásek W.WDFP.Brons Rustiek NL. Jeho béžový základ a jemný melír do světlých i tmavých tónů z něj dělá výbornou základovou vrstvu pro pačokování. Skvěle bude fungovat i NFP.Geestbrand bunt weiss, který má červený základ, ale na povrchu má již z výroby výraznou bílou strukturu, která připomíná staré cihly s ulpělým vápnem na povrchu.
Co se týče chemie, rádi vám na konkrétní projekt doporučíme osvědčené maltové a spárovací směsi, které jsou pro pačokování vhodné v odstínu, který potřebujete.
Zaujal vás tento způsob řešení cihlové fasády? Obraťte se na:
Project manager | komunikace s architekty a developery
Rád vám pomůžeme s výběrem, technickým řešením i realizací vašeho projektu.
